Koncertní večer s výraznou dramaturgickou koncepcí
V naší umělecké práci se zaměřujeme na koncertní večery, v nichž díla různých epoch nestojí pouze vedle sebe, ale vstupují do vnitřní souvislosti. Právě to charakterizovalo náš koncert dne 12. září 2024 ve Staré synagoze v Plzni. V rámci festivalu Procházky uměním jsme mohli společně s violistkou Jitkou Hosprovou vytvořit program, který zasadil německou a českou hudbu do širšího evropského kontextu.
Plzeň jako rezonanční prostor
Pro nás byla Plzeň toho večera mnohem víc než jen místem konání koncertu. Stará synagoga je architektonicky i historicky výrazný prostor, který komorní hudbě propůjčuje zvláštní přítomnost. Taková místa zostřují vnímání, zahušťují souhru a umožňují jedinečně prožít jemné zvukové odstíny. Právě pro smyčcové kvarteto má toto propojení prostoru, soustředění a hudební přesnosti zásadní význam.
Mozart, Dvořák, Mendelssohn a perspektiva současnosti
Program tohoto večera odpovídal zcela zvláštním způsobem našemu uměleckému sebepojetí. Úvod patřil Mozartovu Smyčcovému kvartetu C dur KV 157. Následovaly dvě skladby z Dvořákových Cypřišů, dále hudba Holmera Beckera a Mendelssohnův Smyčcový kvartet op. 44 č. 1. Právě toto spojení klasické jasnosti, romantické výrazovosti a současné perspektivy pro nás tvoří přitažlivost dramaturgicky promyšleného koncertního večera.
Spolupráce s Jitkou Hosprovou
Podstatnou součástí tohoto koncertu pro nás byla spolupráce s Jitkou Hosprovou. Umělecká setkání tohoto druhu nerozšiřují pouze zvukové spektrum, ale otevírají také nové interpretační perspektivy. Hindemithova Sonáta pro sólovou violu op. 25 č. 1 dala večeru výrazný sólový akcent, zatímco společné zakončení hudbou Telemanna znovu zvláštním způsobem ozřejmilo dialog mezi sólistkou a kvartetem.
Komorní hudba jako evropský dialog
Při zpětném pohledu představuje koncert v Plzni linii, která naši práci určuje již dlouhou dobu: komorní hudbu jako spojení přesnosti, dramaturgické ideje a kulturní otevřenosti. Nezajímá nás pouhá posloupnost jednotlivých skladeb, ale vytváření hudební souvislosti, v níž epochy, tradice a zvukové jazyky vstupují do vzájemného vztahu. Večer v Plzni byl pro nás proto zvlášť výrazným příkladem toho, jak se může umělecká identita koncentrovat v konkrétním koncertním formátu.
Pohled do tradice, která se rozvíjela po dlouhá léta
Taková vystoupení jsou výrazem umělecké kontinuity, která Esterhazy Quartett formuje již po mnoho let. Koncertní večery, jako byl ten v Plzni, ukazují, do jaké míry je naše práce nesena dramaturgickou pečlivostí, diferencovanou souhrou a jasnou evropskou perspektivou. Právě v tom vidíme jednu ze zásadních kvalit komorní hudby: jako náročné, současné a zároveň tradici vědomé umělecké formy.